DOBŘÍŠSKÁ AMAZONIE

Bobr na soutoku Sychrovského potoka a Kocáby

Už málokterý obyvatel Dobříše a Staré Huti neví, že se v luhu nedaleko Čapkovy vily usídlil před lety bobr evropský (Castor fiber). První známky přítomnosti bobra v lokalitě zaznamenal Víťa v roce 2014, kdy našel pozůstatky ohryzů přímo u Vojířova mlýna pod obcí Rybníky. Ohryzy byly staré. Po konzultaci s kamarádem z Rybníků se dozvěděl, že bobr je tam již rok, jen je výše proti proudu Kocáby. Navštívil tedy zmíněné místo a skutečně na bobra i jeho práci narazil pod můstkem v obci Ďolík u Rybníků. Místo pak navštívil ještě několikrát a bobra téměř pokaždé viděl. Dle informace byl prokazatelně sám, neboť byl sledován často a nic nenaznačovalo, že je tam pár. Bohužel, po více jak roce pobytu byla jeho hráz někým odstraněna, odkryly se vstupy do nor a bobr se odstěhoval. Dalším rokem byla již obsazena lokalita na soutoku Kocáby a Sychrovského potoka. Zde byl bobr v prvních letech pro některé nežádoucí, neboť mu byla hlavní hráz opakovaně rozebírána a dokonce byl likvidován (pálen) stavební materiál pro stavbu hrází. Bobr je však neuvěřitelný pracant, takže posléze bylo od této činnosti upuštěno. Zprvu měl bobr nory ve stráni nad soutokem na Sychrovském potoce. Po několikerém rozebrání hráze se přestěhoval o půl km výše a postavil si pravý bobří hrad. Poté se již možná jeho potomci začali šířit dále, jak proti proudu, tak po proudu až k Plechhamru. U Čtvrtého Hamru postavil další hlavní hráz a další hrad. Ten v současnosti neobývá a má nory v břehu.

DOBŘÍŠSKÁ AMAZONIE Z FOTOPASTÍ

Bobr evropský patří mezi tzv. keystone species (česky „klíčové druhy“), které mají zásadní vliv na vznik a fungování určitého ekosystému, v případě bobra se jedná o ekosystém luhu a mokřadu. Jeho činností (okusem, kácením stromů, tvorbou hrází apod.) došlo k vybřežení říčky Kocáby z původního koryta a jejímu rozlivu do přilehlé hospodářsky využívané louky. Vznik tůní, podmáčených luk, zvýšení množství mrtvého či odumírajícího dřeva (pokácené stromy, stromy poškozené ohryzem, stojící stromy odumřelé v důsledku zatopení), to vše zvyšuje biodiverzitu lokality (zejm. vodního hmyzu, brouků vázaných na mrtvé a odumírající dřevo, vážek, obojživelníků, z pohledu avifauny pak šplhavců a dalších druhů vázaných na dutiny, vodní a mokřadní biotopy či druhů rybožravých).

I když v posledních letech sledujeme na lokalitě lehčí útlum v činnosti bobra, je území natolik zajímavé, že jsme se rozhodli jej detailněji prozkoumat. A to jak pochůzkou v hnízdní době, abychom zjistili spektrum ptačích druhů, tak i za pomocí fotopastí, které dokáží zachytit další vyšší obratlovce (především savce).

V oblasti Víťa a Tony nainstalovali celkem dvě fotopasti, na které se během druhé půlky dubna a začátkem května 2025 podařilo zachytit následující druhy – ze savců: bobr evropský, jelen evropský, kuna skalní/lesní, liška obecná, nutrie říční, prase divoké, vydra říční, z ptáků: volavka popelavá, drozd zpěvný, kachna divoká, kos černý, pěnkava obecná, strakapoud velký, střízlík obecný, špaček obecný, žluna šedá.

VIDEO Z FOTOPASTI U SOUTOKU

Při dvou ranních pochůzkách v květnu a červnu (17. 5 a 14. 6. 2025) jsme s Martinem v luhu a přilehlém okolí (úsek od mostu u Čtvrtého Hamru po dřevěnou lávku u Pěti lip) zaznamenali celkem 57 ptačích druhů. Jmenovitě: bažant obecný, brhlík lesní, budníček menší, cvrčilka říční (1zp.M), cvrčilka slavíková (1zp. M), čáp černý (1 jedinec na lovu), červenka obecná, datel černý (2 páry), dlask tlustozobý, drozd brávník, drozd zpěvný, holub doupňák, holub hřivnáč, chřástal vodní (5 jedinců), kachna divoká, káně lesní, konipas bílý, konipas horský (1-2páry, hnízdo), konopka obecná, kos černý, krutihlav obecný (2 jedinci), kukačka obecná, ledňáček říční (1 jedinec), lejsek šedý (3 zp.M), lejsek bělokrký (6 zp.M), linduška lesní, pěnice černohlavá, pěnice pokřovní, pěnice hnědokřídlá, pěnice slavíková, pěnkava obecná, pěvuška modrá, rákosník obecný (1zp.M), rákosní zpěvný, rehek zahradní (2 zp.M), sedmihlásek hajní (1zp.M), sojka obecná, stehlík obecný, strakapoud malý (1M), strakapoud prostřední (1M), strakapoud velký, strnad obecný, střízlík obecný, sýkora babka, sýkora koňadra, sýkora lužní, sýkora modřinka, šoupálek dlouhoprstý, šoupálek krátkoprstý, špaček obecný, ťuhýk obecný (6 zp.M), včelojed lesní (1 jedinec), volavka bílá (1 jedinec), volavka popelavá, vrána obecná, žluna šedá (1pár), žluna zelená a žluva hajní (1zp.M). 

Mimo to byly na lokalitě viděny či slyšeny tyto ptačí druhy: puštík obecný, slučka malá, bekasina otavní, pisík obecný, orel mořský, husice nilská. Jistě by bylo zajímavé území luhu více prozkoumat i z pohledu dalších skupin zejm. hmyzu, obojživelníků a plazů. Z řad obojživelníků a plazů jsme náhodně zjistili skokana skřehotavého, skokana štíhlého, ropuchu obecnou, užovku obojkovou a želvu nádhernou.

VIDEO Z HNÍZDĚNÍ STRAKAPOUDA MALÉHO NA SOUTOKU

V souhrnu bylo přímo v luhu zjištěno 41 druhů savců a ptáků (ve výčtu označeni tučně) z toho 13 zvláště chráněných (tučně a podtrženo). Potěšující je zjištění šesti druhů šplhavců včetně vzácnější žluny šedé a strakapouda prostředního, chřástala vodního jako zástupce druhů vázaných na mokřady, dvou vzácnějších druhů našich cvrčilek a čápa černého využívajícího místo jako loviště. Z pohledu zjištěných druhů je optimální ponechat území vzniklého mokřadu a luhu pokračující činnosti bobra. Další větší konflikty nepředpokládáme. Největší aktuální problém vidíme ve výskytu velkého množství prasat divokých, které rytím narušují půdní pokryv louky a z tůní dělají kaliště.  

Co se týče Dobříšska a okolí byl bobr zaznamenán na několika dalších lokalitách. V roce 2020 zjistil Víťa pobyt bobra na nádrži Chotobuš. Tento jedinec se do současnosti stěhuje podle stavu vody mezi rybníkem Pařezitý, Svatopolský Jordánek a Chotobuš. Na Pařezitém vybudoval také bobří hrad, ale po vypuštění ho opustil a vrátil se na Chotobuš. Bohužel nevíme, zda se zde rozmnožuje. Pozorování na dalších lokalitách stále přibývají, např. Drhovecký rybník, Sychrovský rybník, Homolka.

 

O Bobrovi

Bobr evropský byl součástí naší krajiny odjakživa. Ale lov pro kožešinu, maso a zejm. pro bobří castoreum, které se používalo ve farmakologii, kosmetice i jako afrodiziakum, vedly v roce 1876 k úplnému vyhubení tohoto druhu na našem území. Úspěšné reintrodukční pokusy v okolních státech (Německo, Rakousko, Polsko) i u nás v 90. letech 20. století pak zajistily postupný návrat tohoto druhu do naší fauny. V současnosti existuje v ČR několik dílčích populací, které se rychle propojují. Jedná se o populaci v povodí Moravy a Odry odkud se pak bobr šíří směrem na Vysočinu, dále populaci v jižních a jihozápadních Čechách a v povodí Berounky a do třetice populaci v severních Čechách na Labi a jejích přítocích) viz Obr. 1.  V roce 2020 se početnost bobra v ČR odhadovala na 15 tisíc jedinců.

AKTUÁLNÍ VÝSKYT BOBRA EVROPSKÉHO V ČR

 

 

Hlavními ohrožujícími faktory jsou v současnosti nelegální lov a likvidace bobřích sídel a kolize s dopravou v důsledku migračních bariér. Narůstající konflikty s člověkem (narušování hrází rybníků, zaplavování hospodářských pozemků apod.) vedly MŽP v roce 2013 ke schválení tzv. „Programu péče pro bobra“, který by měl konfliktům předcházet a řešit je (újmy za ztížené hospodaření a škody, vytyčení zón odstupňované ochrany apod.), a tím zajišťovat úspěšné soužití obou druhů (člověka i bobra). Bobr evropský je chráněným druhem dle naší i evropské legislativy. Na zásahy, které by mohly ovlivnit jedince samotného, jeho populaci či biotop, je vázána výjimka ze zákona o ochraně přírody. 

Nezůstaňme ale jen u konfliktů. Bobr má pro krajinu, jejíž součástí je i člověk, velký význam. Dnes, kdy se z důvodu extrémního sucha a náhlých výkyvů v počasí, objevují snahy o zadržení vody v krajině, je bobr vítaným pomocníkem, který revitalizaci zařídí sám rychle a hlavně zadarmo. Jen umístění revitalizace nemusí vždy odpovídat našim představám … Dobrým příkladem je nedávný případ z CHKO Brdy, kde plánovaná revitalizace říčky Klabavy za mnoho milionů, byla realizována bobrem, ještě než se s prací vůbec začalo 🙂 viz článek v Novinkách.cz

Zuzana Strnadová