WANTED: terej bílý aneb návštěva terejů na ostrově Helgoland

(24. – 26. 4. 2026)

Už nějaký čas si přeji tyto nádherné opeřence vidět na vlastní oči. Pro cestu získávám podporu i některých členů rodiny, a tak tentokrát vyrážíme v rodinné sestavě na prodloužený víkend na ostrov Helgoland, ležící v Severním moři asi 70 km od německého pobřeží. Míříme do Cuxhavenu, kde auto měníme za trajekt a pokračujeme na Helgoland. Tady už jen po svých, protože auta na ostrov nesmějí.
Po zhruba 1,5 hodině nás moderní katamarán vypouští ze svých útrob a po houpavé jízdě se ocitáme v cílové destinaci. Už v přístavu vybaluji stativák a prozkoumávám okolí. Na hladině se houpá kajka mořská a protější betonovou konstrukci s majákem okupují ústřičníci velcí. Pěkný začátek. Dovolím si podotknout, že členové rodiny nejsou ptáčkaři, a tak je svým nadšením pro pozorování nesmím hned na začátku naší výpravy unavit. Balím stativák, podvoluji se většině a společně se ubíráme hledat náš apartmán.
Zabydlíme se a ještě nám zbývá čas na první rychlé seznámení s ostrovem. Ten je miniaturní, o rozloze 1,7 km², a má celkem pohnutou historii. To je ale na jiný článek. Beru do ruky jen malý dalekohled a vyrážíme směrem k Lange Anně, skalní věži, kde se náš „wanted“ nachází. Fouká opravdu silný vítr a foukat má i následující den. Je okolo 8 °C, ale pocitově je teplota mnohem nižší. Je konec dubna, přesto nasazuji rukavice a čepici i kapuci. Počasí je na ostrově proměnlivé a člověk musí být na jeho rozmary připravený.

Pohled na načervenalé pískovcové útesy je úchvatný. Přicházíme k vyhlídce na okraji útesů a před námi se otevírá nezapomenutelný pohled. Na skalních římsách sedí stovky terejů bílých, alkounů úzkozobých, racků tříprstých a určitě by se našel i nějaký další zajímavý ptačí druh. Cestou potkávám kolegu ptáčkaře pátrajícího stativákem po moři. Nedá mi to a oslovuji ho. Společně konzultujeme dvě černé tečky, které tam objevil. Shodujeme se, že se jedná o turpany černé. Jsem zvědavá, a tak se ho vyptávám, odkud přicestoval. Z Dánska. Helgoland je pro ptáčkaře opravdovým rájem. Narazíte tu na ptáčkaře či fotografy z různých koutů světa. Loučíme se s přáním pěkného pozorování. Pro dnešek to stačí. Po náročném nočním přesunu je třeba nabrat síly na další dva dny pobytu. Jde se na večeři a odpočívat.
V sobotu ráno vyrážíme na sousední ostrov Düne, kam se snadno a během pár minut přeplavíme místní lodní MHD vyplouvající co půl hodinu z Helgolandu. Hlavním tahákem Düne jsou tuleni kuželozubí a obecní. Ti si užívají zdejší písečné pláže. Nehybně leží v písku jako velké balvany, jiní se pomalu převalují či míří k vodě. Přestože jsou na přítomnost lidí zvyklí, je nutné dodržovat bezpečný odstup a respektovat ochranná pravidla. Nad jejich dodržováním bdí všudypřítomní strážci, kteří vás při překročení povolené vzdálenosti upozorní. Pozorovat tato mohutná mořská zvířata ve volné přírodě je silný zážitek.

Po malé tulení odbočce se vracím k pozorování ptáků. Mořská hladina je posetá desítkami kajek mořských, nenápadné samice i samci v překrásném svatebním šatě a hlasitě na sebe upozorňují ústřičníci velcí. Na Düne je miniaturní přistávací dráha pro malá letadla. To teď neplatí. Zaparkovaly tu desítky racků – velkých, mořských a stříbřitých. Po okolí se kolébají husy, přelétají bělořiti šedí, lindušky luční a konipasové luční, po pláži zrychleně pobíhají kulíci píseční. Najednou přilétá zajímavý objekt. Vypadá to na břehouše rudého. Nedává mi čas, abych ho s jistotou určila. Za svou krátkou ptáčkařskou kariéru jsem se s ním ještě nepotkala. Vidím, jak opodál přistává hejno asi 40 jedinců. Zaostřuji stativák a pozoruji kamenáčky pestré a jespáky mořské. Oba druhy vidím poprvé v životě.
Zastavuje mě fotograf a na displeji fotoaparátu mi ukazuje opeřence, kterého vyfotil nedaleko. Je to břehouš rudý. Společně se vydáváme směrem, kde byl snímek pořízen, a břehouše dohledáme. Břehouš spolupracuje, přestože nevydrží na místě a přelétává sem a tam, vrací se vždy na původní místo. Jeho pozorováním strávím příjemných pár minut. Cestou do přístavu potkáme kolihu velkou a po návratu z Düne na Helgoland pozoruji v přístavu rybáky severní. Dnešní den se vydařil na jedničku.
V neděli, v den odjezdu, máme k dispozici ještě dostatek času. Trajekt nám vyplouvá až později odpoledne. Vydáme se na útesy, abychom strávili čas pozorováním terejů bílých. Největší dojem na mě udělala jejich bezprostřední blízkost. Od ptáků nás odděluje pouze nízké zábradlí. Terejové působí klidně a přítomností lidí se zjevně nenechají rušit. Můžete pozorovat každý detail jejich elegantního vzhledu – sněhově bílé peří, žlutavé zbarvení hlavy i výrazné modré oční kroužky. Terejové vás nechají nahlédnout do jejich každodenního života. Stanete se svědky vítacího rituálu po příletu na hnízdo, něžných doteků zobáků doprovázených charakteristickými zvuky, vzájemného probírání peří, páření i sousedského hašteření, nenápadných krádeží hnízdního materiálu z hnízd, která jsou natěsnaná jedno vedle druhého. Nouze není ani o vzájemné potyčky. Upřímně, v tak početné kolonii se není čemu divit, že občas někomu ujedou nervy. Posadila jsem se těsně vedle terejů a dlouhé minuty strávila v jejich přítomnosti.
Návštěva Helgolandu ve mně zanechala silný dojem. Pozorovat tisíce ptáků v jejich přirozeném prostředí, slyšet jejich hlasy a sledovat jejich mistrovské letecké schopnosti je zážitek, který fotografie ani video nedokážou plně zachytit. Doufám, že se s těmito obratnými letci a lovci někdy v budoucnu ještě potkám.

Jana Kolaříková

Seznam pozorovaných druhů:
terej bílý, kajka mořská, alka obecná, alkoun úzkozobý, ústřičník velký, racek žlutonohý, racek mořský, racek tříprstý, racek stříbřitý, jespák mořský, kameňáček pestrý, kulík mořský, husa velká, kachna divoká, turpan černý, koliha velká, břehouš rudý, rybák severní, střízlík obecný, bělořit šedý, linduška luční, kos černý, špaček obecný, konopka obecná, poštolka obecná, budníček menší, pěnkava obecná, straka obecná, holub hřivnáč, sýkora koňadra, konipas bílý, konipas luční, vrána černá, kavka obecná, vrabec domácí, pisík obecný, holub domácí.