Příběh z dutiny: Jarní monitoring kulíšků nejmenších
Letošní jaro přineslo členům Přírodovědného spolku Dobříš nečekaně bohaté zážitky. Všechno to začalo, když se Martin při monitoringu kulíšků nejmenších opatrně přiblížil k jedné z dutin v olši. Z dálky slyšel pískání samice a náhle se mu naskytl jedinečný pohled. Stal se svědkem rychlého souboje dvou samců, kterému přihlížela samička. Ta se po vítězném boji rozletěla přímo do dutiny, kterou si zjevně vybrala k hnízdění.


Každodenní rituály z ptačí říše
Tato událost odstartovala intenzivní a dlouhodobé pozorování, do kterého se zapojilo hned několik členů spolku a jejich přátel. Díky jejich trpělivosti a pravidelným kontrolám jsme měli možnost sledovat fascinující detaily z každodenního života sovího páru.
V prvních týdnech hnízdění Víťa nejčastěji pozoroval ranní rituál, kdy samec přilétal s potravou a tichým pískáním volal samici. Ta vždy nejprve vykoukla z dutiny, rozhlédla se a po chvilce vyletěla za samcem, vyprázdnila se a teprve poté si od něj potravu převzala. Než se vrátila do dutiny zahřívat vejce, s gustem se pustila do jídla. Naše terénní záznamy z konce dubna a začátku května potvrzují, že samice pečlivě čistila dutinu – vyhazovala oškubané peří a zbytky nestrávené potravy z dutiny, výjimečně jsme pozorovali jak zbytky peří odnáší v zobáku pryč. V rámci sledování jsme si všimli, že do dutiny nosila ve stejném poměru ulovené hlodavce a ptáky. Jako potrava sloužili zejména hraboši, norníci a myšice, z ptáků jsme zaznamenali sýkoru uhelníčka, modřinku, králíčka, šoupálka, červenku, střízlíka a konipasa bílého. Zápis z 14. května dokonce ukazuje, že samec nakonec sám přiletěl k dutině a strčil potravu dovnitř (hlodavce), když se samice dlouho neukázala.


Od pípání mláďat k prvním letům
Na konci května se v pozorování objevují první zmínky o pískání mláďat, což dává tušit, že se vylíhla. Dne 31. května už bylo pískání z dutiny slyšet velmi intenzivně. Naše záznamy z června pak postupně popisují, jak mláďata začínají vykukovat z dutiny a postupně se osmělují.
Moment na který jsme všichni čekali přišel 11. června, kdy samice intenzivně pískala před dutinou a lákala mláďata ven. V průběhu dopoledne vyletěla nejméně čtyři mláďata, jedno dokonce při svém následném letu přistálo pod stativem jednoho z pozorovatelů. Další den opustilo dutinu páté mládě a poslední, šesté, vyletělo 13. června, čímž byla hnízdní sezóna našich kulíšků u konce.
Loučení s kulíšky a „Ať to lítá!“
Poslední kontrolu lokality uskutečnili 23. června. Martin, Víťa a Tony. Martin našel trhaniště, kde se jedno z mláďat bohužel stalo obětí krahujce. Zbylých pět mláďat však bylo v pořádku a hřadovalo ve výšce asi 10 metrů v mladém smrkovém porostu asi 100 m od hnízdní dutiny, kde je rodiče pilně dokrmovali.
Strávili jsme s těmito fascinujícími sovami desítky hodin a odnesli si spoustu cenných poznatků. Na závěr jsme jim popřáli dlouhý život a rozloučil se s nimi se spolkovým pozdravem „Ať to lítá“!
Monitoringu a dokumentaci hnízdění kulíška nejmenšího se zúčastnili: Martin Strnad, Vítězslav Palan, Antonín Janča, Pavel Kučera a David Němeček a další.
Poděkování také patří společnosti LESY COLLOREDO-MANSFELD s.r.o. Lesní správě Dobříš.
FOTOGALERIE Z HNÍZDĚNÍ KULÍŠKŮ NEJMENŠÍCH



















