Skip to content

KÁNĚ LESNÍ – UŽITEČNÝ POMOCNÍK PŘI LOVU POLNÍCH „MYŠÍ“ (VIDEO)

Káně lesní při lovu (foto Martin Strnad)
Mladé káně lesní má světlou oční duhovku (foto Vítězslav Palan)

Káně lesní je náš nejběžnější dravec. Odhad jeho početnosti je podle nového hnízdního atlasu rozšíření ptáků 11 – 15 tisíc párů. Jeho hnízdo můžeme nalézt jak ve větším lese obvykle na jeho okraji či v polních lesících, tak ve stromořadích či na okraji měst. V zimě k nám přilétají jedinci ze severních populací – Polska, Německa, Pobaltí nebo z Finska. Naši dospělí ptáci jsou z větší části stálí nebo potulní, část dospělých a především mladých táhne Evropou směrem k jihu. 

Jeho starší jméno bylo káně myšilov, což velice dobře odráží jeho nejoblíbenější potravu, tedy abychom byli zcela přesní, jeho úlovkem se většinou stává hraboš polní, kterého loví na loukách, sadech i polích. Často ho vyhlíží ze stromu u silnice, a když hraboše zmerčí svým vynikajícím zrakem, snese se k němu na zem klouzavým letem. Posléze pak můžeme káni pozorovat i jak „utíká“ po zemi nebo krátce popoletí v honu za hrabošem.

Káně lesní (foto Vítězslav Palan)
Káně lesní (foto Martin Strnad)

Příležitostně můžeme káni lesní vidět lovit i v protivětru třepotavým letem, což je typické spíše pro poštolku obecnou nebo příbuznou severskou káni rousnou, které to dělají typicky i bez podpory větru. Na pole a louky, kde je hrabošů dostatek, se každý den pravidelně slétá hejno třeba i desítek hladových kání a dalších dravců či volavek a v noci se zde mohou objevit i sovy. Je totiž pravidlem, že všichni predátoři se s radostí vrhnou na tu potravu, které je v daný okamžik v místě nejvíce a dá se nejsnáze ulovit. Na podporu přirozeného boje proti škůdcům je vhodné umisťovat do sadů a na pole tzv. berličky – jednoduchá dřevěná téčka, na která si káně, ale i ostatní dravci mohou sednout a vyhlížet kořist v podobě drobných hlodavců.

Káně lesní (foto Antonín Janča)
Káně lesní při kroužkování (foto Antonín Janča)

Jak jsme si řekli v úvodu – káně je všudypřítomný dravý pták, řeklo by se, nic se mu nemůže stát. Opak je ale pravdou. Káně se i v dnešní době stává obětí travičů, kteří většinou cílí na jiné druhy „škodné“. Káně se totiž často živí i mrtvými živočichy, kteří mohou být jako návnada záměrně otráveni. Hrozí mu i srážka s vozidly, když přiletí do blízkosti silnice ve snaze přiživit se na sraženém zvířeti. Dalším ohrožujícím faktorem pro káni jsou sloupy linek vysokého napětí, které mají nevhodné vodorovné konzoly. Pokud propojí křídly dva vodiče nebo konzolu s vodičem, dochází k výboji, který ptáka usmrtí nebo popálí. Ročně jen v ČR takto podle odhadů zemře neuvěřitelných 40 tisíc jedinců káně lesní. 

Abych článek nekončil úplně pesimisticky, tento problém řeší jak odborníci z České společnosti ornitologické, tak státní instituce. Existují metodické pokyny Ministerstva životního prostředí k zajištění ochrany ptáků před úrazy na elektrických vedeních podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Jak je uvedeno v pokynu, distributor musí použít pouze řešení nebo výrobky, které jsou bezpečné z hlediska ochrany ptáků. Hodnocením bezpečnosti sloupů i jednotlivých prvků vedení je pověřena Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Takže doufejme, že se nebude blýskat na sloupech, ale na lepší časy. 

Na úplný závěr ještě přidávám výzvu – vyrazte do zimní přírody sčítat káně. Metodiku zimního sčítání kání ke stažení naleznete zde: METODIKA

kontakt na koordinátora akce: RNDr. Hynek Skořepa – upolin@seznam.cz

Také se podívejte na video Martina, jak káně za 15 min. úspěšně ulovilo a zbaštilo tři hraboše.

 

Martin Strnad