Strakapoud malý (Dryobates minor) zvaný stráček, je nejmenší datlovitý pták žijící v Česku. Hnízdí v…
![](https://www.spolekdobris.cz/wp-content/uploads/2021/07/dsc06347-1.jpg)
MOTÁK LUŽNÍ – ZÁCHRANA HNÍZDA (VIDEO)
![](https://www.spolekdobris.cz/wp-content/uploads/2021/07/dsc03172-300x225.jpg)
![](https://www.spolekdobris.cz/wp-content/uploads/2021/07/dsc03158-300x225.jpg)
Moták lužní je jeden ze čtyř druhů motáků vyskytujících se a hnízdících na území ČR. Je to nádherný dravec, který je vázán na bezlesé lokality s dostatkem potravy, což je převážně hraboš polní. Na Příbramsku hnízdí v posledních letech v počtu do pěti párů v závislosti na velikosti populace hraboše. V letošním roce, kdy po předloňské gradaci populace hraboše došlo v loňském roce k jeho zhroucení, zahnízdily na Příbramsku prokazatelně pouze dva páry. Na Sedlčansku bylo vyvedeno pouze jedno mládě a na Dobříšsku bylo hnízdo bohužel predováno ve stadiu snůšky dvou vajec.
![](https://www.spolekdobris.cz/wp-content/uploads/2021/07/dsc03213-300x225.jpg)
![](https://www.spolekdobris.cz/wp-content/uploads/2021/07/dsc06349-300x225.jpg)
Letos bylo vůbec poprvé doloženo hnízdění motáka lužního na Písecku, kde úspěšně vyvedl jeden pár tři mláďata (bylo zde ještě podezření na druhé hnízdo, které bylo s největší pravděpodobností predováno). A na příkladu tohoto posledně jmenovaného hnízdění z Písecka, Vám chceme osvětlit složitost ochrany hnízd tohoto druhu.
V květnu po návratu ze zimoviště v Africe, začínají motáci hned obsazovat hnízdní teritoria, která mohou být i hromadná, na jedné lokalitě může v tzv. semi kolonii hnízdit i více než 10 párů. Moták lužní hnízdí v otevřeném prostoru na zemi a vybírá si vyšší zemědělské plodiny, zamokřená a ruderální území s vysokým bylinným porostem. A to je problém, neboť v této době mají nejpříhodnější podmínky na ozimém žitě a ječmeni (jsou z plodin nejvyšší), ale jsou záhy sečeny, takže jsou tyto hnízda většinou ve stadiu malých mláďat ztracena. Šanci mají jen ta hnízda, kde je plodina sekána později, jsou zjištěna ornitology a zabezpečena ve snaze je zachránit. Letošní rok byl navíc atypický v tom, že přílet ptáků ze zimovišť byl opožděný, takže jen minimu párů se podařilo přirozeně vyhnízdit.
![](https://www.spolekdobris.cz/wp-content/uploads/2022/09/c1006-mp4-snapshot-00-21-2022-09-07-13-27-59-300x169.jpg)
![](https://www.spolekdobris.cz/wp-content/uploads/2022/09/c1013-mp4-snapshot-00-02-2022-09-07-13-25-13-300x169.jpg)
Po nalezení hnízdiště je třeba zjistit, v jaké fázi hnízdění je. To se provádí dlouhým pozorováním chování rodičovského páru, které nám prozradí, zda jsou na hnízdě vejce nebo již vylíhlá mláďata. Nikdy se k hnízdu nepřibližujeme v době snůšky. Poté co se vylíhnou mláďata, je třeba spočítat dobu k vylétnutí z hnízda. Pokud to nestihnou do žní, tak je třeba vstoupit do jednání s uživatelem polnosti. Pokud je přesvědčení, že hnízdění časově vyjde, tak se pouze později mladí okroužkují a provede se kontrola, zda se po vylétnutí na lokalitě pohybují, zda hnízdění zdárně dopadlo. Pokud by mělo dojít k vysečení hnízda (převážná většina hnízd), je nutné začít se záchranou. Ta spočívá v oplocení hnízda pletivovým plůtkem o rozměrech 2 x 2 metry, který je při sklizni plodiny obsečen.
![](https://www.spolekdobris.cz/wp-content/uploads/2022/09/c1023-mp4-snapshot-00-03-2022-09-07-13-24-26-300x169.jpg)
![](https://www.spolekdobris.cz/wp-content/uploads/2022/09/c1007-mp4-snapshot-00-01-2022-09-07-13-27-11-300x169.jpg)
Někdy je však situace ještě složitější, což byl případ zmiňovaného hnízda z Písecka. Pokud jsou mláďata natolik vzrostlá, že při přiblížení sklizňové techniky jsou již schopna vylétnout z ohrádky, pak je jejich osud většinou zpečetěn. Mladí ptáci vylétnou a schovají se nedaleko v husté plodině, ze které již ale nedokáží znovu vzlétnout a jsou technikou nekompromisně usmrceni. Proto je v takovém případě jedinou možností jejich záchrany přemístění hnízda na vhodnější lokalitu, většinou vedlejší pole s jinou plodinou. Rodičovský pár si velká mláďata bez problémů najde a hnízdění zdárně dokončí. Toto nelze provést u malých mláďat a také to není potřeba. Postačuje na poli nechat obsečený oplůtek. Ve stadiu snůšky je pokus o záchranu hnízda téměř nemožný, neboť po obsečení ptáci většinou snůšku opouštějí nebo dochází k její predaci. Bylo by nutno ponechat poměrně velkou nesklizenou plochu kolem hnízda. Toto vše na osvětlení složitosti ochrany tohoto nádherného druhu motáka v naší přírodě. Nelze se nezmínit o důležitosti domluvy s uživatelem polnosti, bez jehož spolupráce nelze tuto činnost provádět. Můžeme konstatovat, že ve valné většině je uživatel vstřícný a nápomocný, bohužel najdou se i výjimky.
Závěrem musím na tomto místě opět vyzdvihnout práci Pepíka Veselého. Každoročně zachraňuje desítky hnízd na obrovské ploše mnoha okresů nehledě na čas, vlastní pohodlí a úspěšně se snaží tohoto dravce v naší přírodě udržet.
Vítězslav Palan
VIDEO ZE ZÁCHRANY HNÍZDA MOTÁKA LUŽNÍHO