Skip to content

JAK ELIŠKA OBJEVILA VOLAVKY (VIDEO)

Hnízdo volavky umístěné v rákosí je méně obvyklé oproti hnízdům stromovým. Tvořeno je převážně větvemi, uvnitř hnízdní kotlinky je tráva. Foto: Vítězslav Palan

Jednoho květnového odpoledne si naše členka spolku Eliška vyrazila na procházku k rybníku u nich za vsí. Po chvíli pozorování dalekohledem jí úplně vzadu na okraji velké rákosiny zaujala na hladině nějaká plovoucí bílá věc. Na tu dálku se jí nepodařilo určit, o co se jedná, ale opodál v rákosí si všimla stojící volavky. Po několika minutovém sledování uviděla, jak je volavka na hnízdě z větví a pod ní se mihlo dokonce několik hlaviček volavčích mláďat. Nový objev mi ihned zavolala a rovnou jsme naplánovali termín, kdy se ke hnízdu opatrně vypravíme s cílem okroužkovat malá volavčata.

Volavky popelavé jsou brodiví ptáci příbuzní čápům. Loví žáby a ryby na okraji rybníků nebo v tůňkách, ale nepohrdnou ani hraboši na polích, obzvláště v zimě, kdy je ostatní potravy nedostatek. Na bílých vejcích sedí střídavě oba rodiče. Mívají 3-5 mláďat, která krmí oba rodiče tak, že přiletí a malá mláďata krmí vyvrhnutou a částečně natrávenou potravu. Větší mláďata si sama seberou potravu, kterou jim rodiče vyvrhují přímo do hnízda. Hnízdo z větších větví uvnitř vystlané trávou si většinou staví vysoko v korunách stromů, často hnízdí i koloniálně několik párů poblíž vedle sebe. Hnízda v rákosí jsou méně častá.

Mládě volavky v prachovém šatě. Volavky na rozdíl od ostatních vodních ptáků (např. kachen) mají jen malou kostrční žlázu (jedná se o žlázu, která ptákům zajišťuje impreganci peří proti vodě). Jako ochranu proto volavky používají tzv. drobivý prach (typ peří, jehož rozpadem vzniká jakýsi pudr, kterým si ptáci ošetřují peří proti smáčivosti). Foto: Vítězslav Palan

Jak jsme se domluvili, tak se i stalo. Vyzbrojeni vysokými „prsačkami“ jsme se pomalu začali prodírat rákosím. Po cestě jsme narazili na strom, na který Eliška vyšplhala, aby viděla nad rákosí a mohla určit směr, kudy se máme vydat ke hnízdu. Jaké bylo její překvapení, když opodál uviděla ještě druhé hnízdo volavek. V tomto hnízdě jsme nalezli čtyři ještě hodně malá mláďata a jedno vejce. Ve hnízdě, ke kterému jsme celou dobu směřovali, jsme posléze napočítali také čtyři mláďata, která byla dostatečně velká, abychom jim mohli nasadit ornitologické kroužky.

Šli jsme se ještě podívat podél rákosí a v tu chvíli jsme objevili onu bílou plovoucí věc na hladině rybníka. Inu bylo to i „trochu“ cítit a Eliška nám dala jasně najevo, že tudy pro někoho cesta dál už nevede. Narazili jsme na mrtvého kapitálního sumce, který k našemu nesmírnému překvapení strážil průchod ke třetímu hnízdu volavek. Nedali jsme se odradit a nakonec jsme na posledním třetím hnízdě našli další dvě malé volavky.

Mláďata volavky na hnízdě ve stáří cca 14 dnů. Foto: Vítězslav Palan

Celkem se nám tedy na tomto rybníce na Novoknínsku podařilo okroužkovat na třech hnízdech 10 mláďat volavek. Na vysoké nohy volavek se obvykle dávají i tzv. odečítací barevné kroužky s čísly a písmeny, aby je měli šanci pozorovatelé přečíst z dálky dalekohledem. Bohužel mi bylo s kroužkovací stanice sděleno, že již nejsou k dispozici, což považuji za velkou škodu, protože by to určitě zvýšilo pravděpodobnost zpětného odečtu takto značeného ptáka.

Nohy mladých ptáků (nejen volavek) jsou částí těla, která zůstává brzy po vylíhnutí (co se týče délky a tloušťky) relativně neměnná. Proto lze také kroužkovat mláďata na hnízdech, nohy už tlustší mít nebudou. Foto: Vítězslav Palan

Nic naplat doba mění a jiní míní, to známe ze všech odvětví lidské činnosti. Tak se pokochejte těmito krásnými tvory, kteří opravdu na první pohled připomínají jejich dinosauří předky, a popřejme jim úspěšný vzlet do světa!

 

 

 

                                                                   Video z kroužkování mladých volavek popelavých na hnízdech v rákosí.

 

 

Napsali: Zuzana a Martin