PUSTOVKY SE ZASTAVILY NA DOBŘÍŠSKU

Kalous pustovka je středně velká sova s délkou těla 33-40 cm, váhou 210 – 460 g a rozpětím křídel až 105 cm. Je podobně velká jako kalous ušatý, za letu jsou patrná štíhlejší a delší křídla, která mají ze spodu patrnou černou koncovou špičku per, která je u kalouse ušatého světlá. Další tmavá skvrna je patrná zespodu v ohbí křídla, která u kalouse ušatého chybí. Celkové zbarvení je světle hnědé s výrazným žíháním na hrudi, které kontrastuje se světlým břichem, závoj na obličeji je světlý, okolo očí má černé skvrny. Pírka na hlavě tvořící ouška jsou menší než u kalouse ušatého. Pustovka má oční duhovku sírově žlutou, kdežto kalous ušatý ji má oranžovou. Samice je o něco větší než samec. Obvykle posedává na zemi v trávě či na poli a na stromy si sedá méně často. Pustovky přes den odpočívají často schované ve vysoké trávě nebo podobném vyšším porostu na rozdíl od kalousů ušatých, kteří se přes den zdržují na stromech. Při lovu létá obvykle nízko nad terénem a řídí se vynikajícím sluchem a zrakem. U nás jsou její potravou drobní hlodavci, převážně hraboši polní. Nestrávené zbytky potravy, jako jsou chlupy, kosti apod. vyvrhuje v podobě kompaktního vývržku. 

Kalous pustovka je výjimečná sova. Na rozdíl od mnoha dalších sov loví i ve dne a staví si hnízdo, které vystýlá stébly trav a kořínky. Hnízdí na zemi, u nás nejčastěji na vlhkých loukách nebo polích s vojtěškou, jetelem apod. Často může hnízdit i více párů na jednom poli v rozvolněných semi-koloniích. V Evropě hnízdí pravidelně v severních oblastech a v zimě migruje za potravou jižněji. Ve střední Evropě hnízdí výjimečně (u nás ročně 0-5 párů), v období hojnosti hrabošů však její početnost může dosahovat i desítek párů (např. vloni na jižní a střední Moravě). Často zimuje až ve Středomoří, nejvzdálenější zálety mohou být až do Afriky jižně od Sahary. V zimě byl u nás na základě kroužkování prokázán výskyt severních populací z Litvy, Lotyšska a Finska. 

V našem kraji se pustovky vyskytují nejčastěji při podzimním tahu s tím, že zde mohou přezimovat až do jara (mnou kroužkovaná pustovka na podzim byla kontrolována Pepíkem Veselým asi o 2 km dále na jaře). V letech, kdy jsou přemnožení hlodavci, může zahnízdit i v zimě. 

Letos na podzim jsme na Dobříšsku zaznamenali vyšší početnost této zajímavé sovy, než tomu bylo obvyklé v minulých letech. Jednotlivé pustovky jsme kroužkovali v letech 2008 (7 ex.), 2009 (5 ex.), 2011 (1 ex.), 2013 (4 ex.), 2014 (5 ex.), 2015 (3 ex.), 2016 (2 ex.), 2017 (1 ex.), 2018 (1 ex.) a 2020 (2ex.). V letošním roce se nám od půlky listopadu do půlky prosince již podařilo odchytit 9 jedinců, což je nejvyšší počet za posledních 14 let.

Šest z nich bylo víceletých, tři z nich byla letošní mláďata a převažovali samci nad samicemi v počtu šesti jedinců. Rozpoznávání stáří a pohlaví je u pustovek jen podle zbarvení sedících, nebo letících jedinců velmi obtížné, obě pohlaví jsou totiž zbarvena velmi podobně. Vyskytují se samice velmi světlé (což je typické spíše pro samce) a samci mohou být naopak velmi tmaví (typické pro samice). Lepší je již pro určování situace, kdy držíte jedince pustovky v ruce. Důležité znaky se nacházejí na prvních čtyřech loketních letkách (S1-S4), které jsou u samců na vnitřním praporu téměř bez proužků a jejich podkladová barva je světlá (bílá). První čtyři loketní letky v křídle samice mají na vnitřním praporu výrazné tmavé proužky a jejich podkladová barva je žlutobílá (obr. 2). Dalším znakem pro rozlišení pohlaví je zbarvení krajního ocasního pera. U samců je vnější prapor krajního ocasního pera bílý bez výrazného tmavého proužkování (obr. 3). U samic je pak vnější prapor krajního ocasního pera výrazně proužkovaný (obr. 4). 

Znak důležitý k určování věku pustovek se nachází na prostředních dvou středových ocasních perech. Pokud je na konci patrná tmavá čára podél ostnu k okraji per, jedná se o mladého letošního jedince (obrazec na konci ocasu připomíná světlé „V“) (obr. 4). U víceletých ptáků není světlé „V“ na konci středních per ocasu patrné a jsou na nich tmavé skvrny různého tvaru a velikosti (obr 3). 

Letos je na Dobříšsku na některých polích hrabošů dostatek a to i přes jejich loňský populační kolaps. Doufejme, že se tyto krásky u nás zdrží nejméně do jara. O jejich zahnízdění si zatím necháme prozatím jen zdát 🙂.

Kalous pustovka (video Antonín Janča)

Martin Strnad (martin@spolekdobris.cz) a Antonín Janča (antonin@spolekdobris.cz)