Skip to content

Letos se nám během 13 dní podařilo zkontrolovat v Polesí sv. Anna 126 budek a v Polesí Dobříš 71 budek. Obsazenost byla 66-68%. Kroužkováno bylo 64 hnízd s 408 mláďaty. V Polesí sv. Anna byly budky nejčastěji obsazeny sýkorou koňadrou 64%, dále sýkorou modřinkou 10%, sýkorou uhelníčkem 10% a brhlíkem lesním 8%. Po jedné budce pak byly obsazeny krutihlavem obecným, netopýrem rezavým, netopýrem velkouchým, netopýrem ušatým a plšíkem lískovým. V Polesí Dobříš byla nejčastějším obyvatelem budek opět sýkora koňadra 44%, dále sýkora modřinka 38%, brhlík lesní 8% a sýkora uhelníček 5%. Jedna budka byla obsazena lejskem černohlavým a jedna netopýrem velkouchým. Z našeho pohledu byli jednoznačně nejzajímavějšími obyvateli budek krutihlav a lejsek.

Netopýr velkouchý je středně velký druh netopýra, jedná se o druh, o jehož ekologii je zatím málo informací. Upřednostňuje lesní prostředí. Foto Martin Strnad

Krutihlav obecný je jediný náš šplhavec, který na zimu odlétá do teplých krajin. Vrací se k nám během dubna. Nenápadný je jeho šat, který připomíná kůru stromů a jméno zase odkazuje na jeho schopnost kroutit hlavou na všechny strany. Hlavní potravou mu jsou kukly mravenců, kterými krmí s oblibou i mláďata. K hnízdění vyhledává již existující dutiny, sám si je na rozdíl od ostatních šplhavců nevytesává. Mívá i deset vajec (což je na šplhavce neobvyklé), jejich zbarvení je čistě bílé, a tak se dají dobře odlišit např. od skvrnitých vajec sýkor. Ale co je nejzajímavější, pokud byste se chtěli někdy na takovou budku s mláďaty krutihlava podívat, musíte mít buď dobré ornitologické znalosti, nebo hodně odvahy. Mláďata i dospělci v dutině se totiž ozývají varovným syčením připomínajícím syčení hada, což odradí většinu nezvaných hostů.

 

Krutihlav obecný krmí svá mláďata kuklami mravenců. Foto Vítězslav Palan

Dalším zajímavým hostem byl lejsek. Původně jsme se domnívali, že se jedná o lejska bělokrkého, který je v dobříšských lesích mnohem častější. Ale poté, co se nám podařilo pořídit fotografie, jsme názor změnili. Jedná se o lejska černohlavého. Oba druhy jsou vázáni na listnaté či smíšené lesy s dutinami. Lejsek černohlavý se v ČR vyskytuje spíše v lesích vyšších poloh oproti lejsku bělokrkému, který využívá nížin. V místech, kde se oba druhy setkávají (střední polohy), ale může docházet k mezidruhovému křížení. Jejich vejce jsou světle modrá. Typickým způsobem lovu je u nich tzv. lejskování (pták sedící na větvi dělá z místa vzdušné výpady a chytá létající hmyz, poté se vrací na místo, kde původně seděl).

 

 

Děkujeme společnostem Colloredo-Mansfeld spol s.r.o. a Lesům Colloredo-Mansfeld s.r.o., které financují instalaci a opravu budek a umožnili nám tuto činnost vykonávat.