Skip to content
Jak by mělo vypadat správné krmítko pro ptáky

V dnešní době máte možnost koupit krmítka různých tvarů, velikostí, vyrobených z různého materiálu. Pro místa, která nenavštěvujete zrovna každý den, jsou vhodná krmítka samodoplňovací. Velikost krmítka volte podle toho, jaké druhy chcete přikrmovat, např. pro kosy, hrdličky zahradní a sojky obecné je potřeba krmítko větší.

Ať už zvolíte jakoukoliv formu krmítka jednoznačně nejdůležitější je, aby předkládaná potrava na krmítku nezvlhla a neplesnivěla. U klasických krmítek tomu zabráníte dobře vyrobenou střechou (pevný materiál, vhodný nátěr, použití asfaltové lepenky apod.). Střecha by měla také dostatečně přesahovat krmící plochu a to ze všech čtyř stran. Okraje krmící plochy by měly být zvýšené lištou alespoň o 3 cm, čímž zabráníte vyvátí potravy z krmítka při silnějším větru a vyházení potravy ptáky při krmení.

Kam krmítko umístit?

Krmítka umísťujte na klidné místo, do volného prostranství alespoň 2 m od nejbližších keřů, nebo na větve dále od kmene stromu a mimo velké prosklené plochy, alespoň 5 m. Krmit můžete samozřejmě i na parapetu nebo na balkóně, zde je ale potřeba se vyvarovat nárazům ptáků do skla a umisťovat krmítko těsně k oknu, používat žaluzie, záclony či polepy, aby ptáci viděli, že dále proletět nemohou a do skel nenaráželi. Náraz do skla ve větší rychlosti může být pro ptáky i smrtelný! Blíže o problematice nárazů do skel na: Birdlife.

Nebezpečí na krmítku

Krahujec obecný (foto Antonín Janča)

Veverka obecná (foto Martin Strnad)

Hlavní nebezpečí pro ptáky na krmítku představují predátoři (zejm. kočka domácí, krahujec obecný a kuna skalní), prosklené plochynemoci. Proto je zásadní dodržovat následující pravidla a krmítko umisťovat:

  • ve vzdálenosti alespoň 5 m od prosklených ploch nebo naopak těsně u nich (okenní parapet),
  • ve výšce alespoň 1,5 m nad zemí,
  • v přehledném prostředí (aspoň 2 m od okolní vegetace), aby měli ptáci na krmítku šanci v čas identifikovat nebezpečí,
  • dále od kmene stromu (pokud je krmítko umístěno na stromě), např. zavěšením na provázek či drát, tím zároveň zabráníte v přístupu i veverkám, které se často na krmítkách přiživují.

Sýkora koňadra s ptačími neštovicemi (foto Martin Strnad)

Sýkora koňadra s ptačími neštovicemi (foto Martin Strnad)

Krmítko je třeba pravidelně čistit od zbytků potravy. Ideálně je nechat ptáky slunečnici vynosit a zbylé slupky
z krmítka odstranit, ale ne je z krmítka vyhodit pod krmítko, ale sebrat je do kýble a vysypat do popelnice. Pokud by se trichomonóza v krmítku vyskytla, tak ji z krmítka vyhodíme na zem, kde zbytky potravy sbírají pěnkavy, které trichomonóza také ohrožuje. Nebezpeční nákazy jsou vystavení zejména pěnkavovití ptáci.

Na konci sezóny je třeba krmítko důkladně umýt např. Savem, následně opláchnout a vysušit. To platí i ve chvíli, kdy na krmítku uvidíte nemocné jedince (ptáci posedávají v krmítku, jsou malátní, mají načepýřené peří a přivřené oči). Zde je potřeba, krom důkladného vyčištění Savem, též přerušení krmení na krmítku min. na 14 dní. Nejčastější nemocí, kterou mezi sebou ptáci na krmítku přenášejí je trichomonóza, která v posledních letech vedla k poklesu populace zvonka zeleného u nás. Přenosné mezi ptáky na krmítku jsou i tzv. ptačí neštovice. Informace o trichomonóze jsou na webu ČSO, viz Trichomonóza – krmítková nákaza.

Pozemním predátorům zabráníte v přístupu ke krmítku též ochrannými prvky. Na internetu najdete k zakoupení speciální ochranné bodce, levnější a jednodušší variantou je upevnění větví nebo plastového límce pod krmítko či oplocení krmné plochy. Vašim domácím kočkám můžete na krk umístit zvonečky či rolničky, které ptáky mohou včas upozornit, že se blíží nebezpečí.

JEDNODUCHÉ KRMÍTKO Z PET LAHVE ZVLÁDNE VYROBIT KAŽDÝ